Vnitřní stav

2. srpen 2012 | 16.01 |
Vlastní chtění člověka

** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** ** **

Člověk byl stvořen Bohem k trvalé sobotě, neměl sám působit, ale měl dopustit, aby v něm Bůh působil, neměl svýma rukama si sám něco brát, ale přijímat, co mu bylo nabízeno bohatě dobrotou Boží.
...
Ale člověk opustil sobotu a chtěl sám působit, napřáhl proti přikázání svoji ruku, aby s vlastní žádostí bral, co mu nebylo dovoleno brát.
Proto ho Bůh nechal padnout, protože opovrhl odpočinkem, musel později pocítit neklid s bolestmi. A v tomto neklidu života, který sám ze sebe působí napřahují všichni jeho potomci stále ještě dnes svoji ruku proti přikázání a prosazují tak svoje vlastní chtění...a konají tak to, co Bůh nechce.
Hledají klid, ale nenalezájí ho, protože jej hledají z vnějšku, kdežto klid sídlí ve vnitřním tichu ve vnitřním středu.
Proto každé vnitřní usmíření se s Bohem je provázeno slzami.
A právě vnitřní cesta vede nejen k tomu, aby člověk dopustil, aby v něm Bůh působil.

Buď světlo...tak byl stvořen člověk, přičemž Boží duše je pravou lidskou duší.
Bůh stvořil člověka, aby byl člověk činným spolupracovníkem Boha ve vesmíru.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře